Mapování vzdělávacích potřeb kurátorů pro mládež


Mapování vzdělávacích potřeb se uskutečnilo z podnětu Sekce kurátorů pro mládež při Společnosti sociálních pracovníků ČR. Toto šetření volně navázalo na Závěrečnou zprávu o řešení projektu HR170/081. Snahou Sekce kurátorů pro mládež je kromě jiného průběžné zvyšování úrovně profesionálních dovedností a odborných znalostí kurátorů2 pro mládež, a to i prostřednictvím kvalitního (celoživotního) vzdělávání. K sestavení patřičného vzdělávacího programu lze odpovědně přistoupit pouze na základě vědomí nutnosti dále rozšířit praktické poznatky v této oblasti. Právě k tomuto účelu bylo připraveno a realizováno mapování vzdělávacích potřeb kurátorů pro mládež.


Na mapování vzdělávacích potřeb se podíleli členové Sekce kurátorů pro mládež, zástupce Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity, zástupce společnosti SocioFactor s.r.o., metodici kurátorů pro mládež jednotlivých krajů a především samotní kurátoři pro mládež.


Při zjišťování vzdělávacích potřeb byli, prostřednictvím krajských metodiků osloveni jednotliví kurátoři pro mládež působící ve všech regionech České republiky. Cílem tohoto oslovení bylo zjistit, jaké jsou jejich vzdělávací potřeby a na základě zjištěných potřeb vytvořit optimální vzdělávací program zohledňující specifické vzdělávací potřeby a požadavky pracovníků této profesní skupiny v sociálně-právní ochraně dětí.


Kurátorům pro mládež byl v elektronické podobě zaslán dotazník. Jako primární se jevila potřeba zjistit souhrnný zájem kurátorů pro mládež o další profesní vzdělávání. V další části dotazníku byla uvedena jednotlivá vzdělávací témata, která byla předběžně navržena Sekcí kurátorů pro mládež ve spolupráci se zástupci vzdělavatelů (Ostravskou univerzitou, Fakultou sociálních studií a společností SocioFactor, s.r.o.). Úkolem každého kurátora pro mládež bylo vyjádřit se k jednotlivým vzdělávacím tématům a případně navrhnout i téma (témata) další.


Prostřednictvím krajských metodiků mělo být osloveno zhruba 206 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, respektive na těchto úřadech působící kurátoři pro mládež. Jak vyplývá z dosavadních zkušeností, zejména z realizovaných sociologických výzkumů, je standardní návratnost u většiny dotazníkových šetření velice problematická. V případě výzkumné sondy mapování vzdělávacích potřeb se však kupodivu zapojilo 190 kurátorů pro mládež z 11 krajů. Návratnost dotazníků a z ní plynoucí validita výsledků je tedy vysoká. Odpovědi šesti kurátorů pro mládež nebyly pro technické problémy (nekompatibilnost formátu, nečitelnost dotazníků) zahrnuty mezi následné zpracování (podrobně viz následující grafy).


Zájem o další rozšiřování profesních dovedností a odborných znalostí se obecně jeví být u kurátorů pro mládež velmi výrazný. Jak vyplývá z již dříve citované analýzy3 je problémem omezená nabídka kurzů akreditovaných u MPSV. Rovněž odchody a výměna pracovníků se projevují jako kontinuální problém mnoha pracovišť OSPOD. Zaměření na kvalitu při přípravě vzdělávacího programu je proto naprosto na místě a kvalitu vzdělávacího programu nelze považovat za druhořadou záležitost. O to cennější je přímá účast kurátorů pro mládež již v této přípravné fázi vzdělávacího programu.


1 Analýza současného stavu v oblasti terénní činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a stanovení optimálních podmínek výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve vazbě na počet klientů, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha 2009.


2 V textu jsou pro označení osob používány pouze maskulinní tvary daného podstatného jména. Výrazy nejsou přechylovány do feminina, aby nedošlo ke snížení srozumitelnosti textu. Např. označením kurátor pro mládež, metodik je myšlena osoba v dané pozici, ať už se jedná o muže či ženu (kurátora pro mládež - kurátorku pro mládež, metodika - metodičku).



3 Viz 1.