SEKCE SOCIÁLNÍCH KURÁTORŮ

vlaky2.jpg kouřová.jpg

Metodická příručka pro sociální kurátory a...

19.12.2015

Metodická příručka pro sociální kurátory a metodiky sociální prevence vznikla v rámci projektu Profesní vzdělávání sociálních kurátorů realizovaného prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

people

O nás

Sekce sociálních kurátorů  Společnost sociálních pracovníků ČR


Profesní sdružování – historie vzniku Sekce

Práce sociálního kurátora má dlouholetou tradici. Různorodé organizační zařazení vytváří mnohačetné podmínky pro výkon této funkce. Tak například sociální kurátoři v Brně a Ostravě pracují týmově na jednom pracovišti (do roku 1995 tomu bylo i v Praze). Sociální kurátoři v těchto městech mají přímého nadřízeného, který má na starosti pouze agendu sociálního kurátora. Pokud jde o podmínky pro činnost takového specializovaného pracoviště a částečně i atmosféru je zde situace odlišná oproti pracovištím, kde je sociální kurátor v lepším případě zařazen do oddělení sociální prevence a v případě méně vhodném např. do oddělení hmotné nouze.

Výrazná specifika v práci sociálního kurátora vyžadují pochopení, podporu a kolegiální zázemí jak ze strany přímých nadřízených tak i ze strany kolegů - sociálních pracovníků. V 90. letech si tyto potřeby uvědomovalo MPSV ČR, které přímo metodicky vedlo agendu sociálního kurátora a jedenkrát ročně pořádalo odděleně pro Čechy a Moravu metodické a výcvikové setkávání a dále pak pro začínající sociální kurátory vstupní školení. Tento přístup k práci sociálního kurátora měl velmi pozitivní vliv na samotný výkon a pracovní vztahy. Nejvýznamnější prvek společných setkávání byl v profesní sounáležitosti a identifikaci se specifickou profesní skupinou.

Od roku 2004 roli MPSV převzali krajští metodici, kteří jsou ovšem limitováni svou působností, možnostmi a vlivem na jednotlivé obce. Z těchto, ale i z mnoha jiných důvodů, vznikla iniciativa vycházející od samotných sociálních kurátorů směrem k založení profesního sdružení, které by do určité míry nahradilo jednotné vedení MPSV ČR v oblasti odborného setkávání, zastupování na veřejnosti a některého druhu vzdělávání sociálních kurátorů. Po zvážení všech možných variant se nakonec uzavřela dohoda se Společností sociálních pracovníků České republiky (dále jen SSP ČR). SSP ČR umožnila vznik Sekce sociálních kurátorů (dále jen SSK), která má za cíl celkový rozvoj agendy sociálního kurátora.

Vize Sekce sociálních kurátorů

  1. rozvíjet profesní kompetence sociálních kurátorů a zajišťovat jejich profesní rozvoj

Poslání Sekce sociálních kurátorů

  1. zajišťovat každoroční odborné konference sociálních kurátorů
  2. organizovat nebo spoluorganizovat pracovní setkání se spolupracujícími organizacemi
  3. zajišťovat nebo se podílet na odborném vzdělávání sociálních kurátorů
  4. reprezentovat zájmy a prezentovat názory sociálních kurátorů

Konkrétní aktivity Sekce sociálních kurátorů

  1. jednání s vedením SSP ČR o činnostech Sekce a jejím postavení ve SSP ČR
  2. spolupráce s vedením SSP ČR na úkolech společnosti
  3. vytvoření loga, hlavičkového papíru a razítka Sekce
  4. příprava a provoz webové podstránky na webu SSP ČR
  5. monitorování legislativních změn v oblasti sociální práce a aktivity spojené s ovlivňováním tvorby nových nebo novelizovaných zákonů a prováděcích vyhlášek souvisejících buď přímo či nepřímo s prací sociálního kurátora (např. monitoring, lobbing)
  6. spolupráce na vzdělávacích grantech
  7. spolupráce s vnitrostátními a mezinárodními organizacemi poskytujícími sociální služby
  8. spolupráce s MPSV ČR
  9. prohloubení spolupráce s krajskými metodiky
  10. vedení archivu o činnosti sociálních kurátorů
  11. publikační činnost zaměřená na agendu SK a její propagaci

Sekce sociálních kurátorů využívá pro bezprostřední plošnou komunikaci mezi sociálními kurátory (v rámci celé České republiky) interní elektronický komunikační prostředek Pandora. Dále využívá informací a adresáře sociálních kurátorů z webových stránek MPSV ČR, databáze služeb sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Využívá i webový portál sociálka.cz a oficiální webové stránky Společnosti sociálních pracovníků České republiky.


Organizační struktura Sekce sociálních kurátorů


SSK má svou organizační strukturu, která je volená každé 2 roky na celostátní odborné konferenci SK. Vzhledem k tomu, že SSK svou působností v oblasti práce sociálního kurátora pokrývá celou Českou republiku její organizační struktura proporcionálně rozložená tak, aby byly všechny regiony zastoupeny v užším vedení SSK.


Výbor Sekce sociálních kurátorů SSP ČR 
pro rok 2011 - 2013

Předseda                                       PhDr. Pavel Pěnkava – Praha 1

Místopředseda pro Čechy           PhDr. Ivana Davidová – Praha 12

Místopředseda pro Moravu          Mgr. Jiří Sejbal - Brno

  

Regionální zástupci Sekce sociálních kurátorů SSP ČR

Jihočeský kraj                       Mgr. Iva Karasová – České Budějovice

Jihomoravský kraj                 PhDr. Milan Franta – Hodonín 

Karlovarský kraj                    Jan Hájek, DiS. – Ostrov

Kraj Vysočina                        Mgr. Jaromír Pospíchal – Žďár nad Sázavou

Královehradecký kraj            Mgr. Jiří Pilný – Jaroměř

Liberecký kraj                       Bc. Jana Kučerová – Nový Bor

Moravskoslezský kraj           Mgr. Záviš Pavlas – Ostrava

Olomoucký kraj                    Bc. Jan Kriegler – Olomouc

Pardubický kraj                    Bc. Petr Čada – Ústí nad Orlicí

Plzeňský kraj                        Mgr. Karel Duda – Plzeň

Praha                                    PhDr. Ivana Davidová – Praha 12

Středočeský kraj                   Josef Duka – Kladno

Ústecký kraj                          Václav Živný – Roudnice nad Labem

Zlínský kraj                            Bc. Ondřej Mikulášek – Zlín

Pracovní skupina pro legislativu a vzdělávání Sekce sociálních kurátorů SSP ČR

Mgr. Jan Matoušek - Černošice

Organizace, se kterými SSK spolupracuje:

Na vnitrostátní úrovni

Krajští metodici, VS ČR, GŘ VS ČR, MPSV ČR, MV ČR, MŠMT ČR, PMS ČR, 
Asociace poskytovatelů penitenciárních a postpenitenciárních služeb, Sdružení azylových domů, nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby, Institut kriminologie a sociální prevence

Na mezinárodní úrovni

o. s. Notabene Bratislava - Slovenská republika,  SMES – Europa – se sídlem v Bruselu, BSDG e.V. / IACPR – Spolková republika Německo.

Závěr

Sekce sociálních kurátorů při Společnosti sociálních pracovníků ČR byla založena v roce 2004. Za dobu existence zorganizovala nebo spoluorganizovala celou řadu odborných setkání, která přispěla nebo přispívá k profesnímu rozvoji agendy sociálního kurátora. Podílela se na přípravě podkladů pro poslanecký návrh na doplnění Věcného závěru zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Podílí se na pracovních materiálech, výzkumných projektech a další odborné spolupráci s institucemi
a organizacemi působícími v oblasti sociálních služeb.

V roce 2009 se jako partner Ostravské univerzity v Ostravě SSK v rámci SSP ČR podílí na vzdělávacím projektu sociálních kurátorů. Spolupracovala s IKSP na dotazníku zaměřeného na zjišťování spolupráce mezi SK a PMS ČR.

Mimo výše zmíněné aktivity se SSK snaží spoluvytvářet a prohlubovat profesní kulturu (souhrn postojů a hodnot dané profese), profesní identitu (sounáležitost a ztotožnění se s prací sociálního kurátora) a profesní etiku (dodržování etického kodexu sociálních pracovníků a etiky práce sociálního kurátora). Tyto aspekty práce sociálního kurátora vytváří neoddělitelné image, které si SSK klade za cíl podporovat, neboť vytvářejí žádoucí podmínky a postavení této zajímavé a důležité profese.



Historie sociálních kurátorů

            V 70. letech 20. století začali na sociálních odborech OkÚ pracovat specializovaní sociální pracovníci – sociální kurátoři pro dospělé (v Praze vzniklo dokonce  samostatné oddělení zvláštní péče při magistrátu, dále začali vznikat střediska v Ostravě a Brně). Poznatky a zkušenosti z práce sociálního kurátora pro dospělé (dále SK) byly inspirovány švédským modelem, jehož obdobou vznikl SK i v tehdejším  Polsku.

 Pracovní náplní sociálního kurátora pro dospělé  byla především práce s osobami vracejícími se z výkonu trestu odnětí svobody (VTOS), dále osobami závislými na alkoholu a další skupiny osob „žijící nedůstojným způsobem života“. K zřízení funkce SK vedly rovněž poznatky, podložené výzkumnými pracemi, které ukazují, že represivní způsoby zacházení vůči určitým skupinám osob je třeba doplnit i sociálními opatřeními včetně kvalifikovaným zacházením na svobodě, a tím napomoci jejich resocializaci.

SK byli většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé s humanitním vzděláním, velkým sociálním cítěním a zájmem o tuto práci. Péče sociálního kurátora, i přestože měl klient ohlašovací povinnost (tzn. do třech dnů se klient musel nahlásit na obvodním oddělení Veřejné bezpečnosti a u svého SK), byla pro klienta dobrovolná a začala postupně pronikat do vězeňského systému. Na SK se začali stále více obracet jak samotní klienti (ve VTOS i ve výkonu vazby), tak i pracovníci věznic a policie při řešení problémů klientů (bytových, rodinných, pracovních atd.). I přesto, že na SK byl vyvíjen určitý tlak ze strany tehdejšího režimu (především po té co několik kurátorů podepsalo Chartu 77) práce neztratila svůj význam a zachovala si především ve větších městech svou nepostradatelnou roli v tehdejším sociálním systému.

Práce SK se tak postupně stala součástí systému kontinuální péče, která je ve většině případů nezbytná pro úspěšnou resocializaci klienta. Zaměřovala se především na vytvoření podmínek pro jeho začlenění do společnosti a tím i snížení rizik recidivy. Důraz byl kladen na motivaci  k aktivnímu přístupu při spolupráci s SK.

Po roce 1989 došlo k určitým změnám a to jak v trestní politice, tak  ve vězeňství – začaly se vytvářet nové instituty a do trestního řízení vstoupily i nestátní a charitativní organizace. Klientela SK se postupně rozšířila i na další okruhy osob (bez přístřeší, závislých na omamných, psychotropních a jiných návykových látkách včetně závislosti na hracích automatech, rodin žijících v mimořádně obtížných situacích, osamělých lidí atd.). Základním posláním SK zůstává především pomoc osobám, proti kterým je vedeno trestní stíhání a to ve všech stadiích.

 Sociální kurátor je nadále základním článkem funkční sociální sítě, která je zaměřená právě na výše popisovanou problematiku a prochází transformací na moderní trendy v sociální práci evropského charakteru. Zdroj: archív SSK SSP ČR



Logo SSK

Logo Sekce sociálních kurátorů


logo-ssk_ofi